Glutathion: 5 vědecky podložených přínosů

Klíčové poznatky

• Glutathion je silný antioxidant, který se přirozeně tvoří ve vašich buňkách a skládá se ze tří aminokyselin: glutamátu, glycinu a cysteinu. 
• Chrání buňky před poškozením, neutralizuje toxiny, podporuje imunitní systém a je nezbytný pro zdraví jater.
• Hladinu glutathionu můžete zvýšit pomocí určitých potravin, životního stylu a cílených doplňků, jako je NAC.

‌‌‌‌‌‌Co je glutathion?

Glutathion je malá proteinová molekula tvořená aminokyselinami glutamát, cystein a glycin. Patří mezi nejdůležitější látky, které si vytváří každá buňka ve vašem těle. 

K čemu glutathion slouží?

Glutathion pomáhá chránit naše buňky před poškozením a podílí se na detoxikaci škodlivých látek.   

Za více než 100 let výzkumu bylo publikováno přes 100 000 vědeckých studií, které ukazují, že udržování dostatečné hladiny glutathionu v buňkách je jedním z klíčových faktorů správného buněčného fungování, zdravé imunity a zpomalení stárnutí.

Tento článek se zaměřuje na pět hlavních vědecky podložených přínosů a na to, jak hladinu glutathionu zvýšit.

‌‌‌‌‌‌5 přínosů glutathionu

1. Je to antioxidant. Glutathion je hlavní antioxidant buňky, který chrání buňku před poškozením. Je také zásadní pro recyklaci a správné využití dalších antioxidantů, jako jsou vitamíny C a E.
2. Podporuje imunitní systém. Glutathion chrání imunitní buňky před poškozením a zároveň má určité přímé antivirové účinky. Je také klíčový pro udržení rovnováhy imunitního systému, podporuje jeho funkci, když je oslabený, a naopak ji tlumí, když je příliš aktivní.
3. Podporuje mitochondrie. Glutathion hraje zásadní roli ve fungování mitochondrií, tedy „energetických elektráren“ každé buňky. 
4. Je nezbytný pro buněčné funkce. Glutathion je potřebný pro tvorbu mnoha buněčných proteinů, syntézu a opravu DNA, aktivaci a regulaci enzymů podílejících se na celkové buněčné funkci a pro správné působení vitamínu D3.
5. Je to detoxikační látka. Glutathion je nejúčinnější detoxikační činidlo těla. Váže nežádoucí toxiny, znečišťující látky, chemikálie, těžké kovy a metabolity léků a vylučuje je močí nebo střevem. 

Nedostatek glutathionu

Hladina glutathionu má tendenci klesat s věkem, stejně jako při vystavení toxinům, lékům, znečištění životního prostředí a dalším látkám, které způsobují oxidační poškození.

Nízké hladiny glutathionu souvisejí se zrychleným stárnutím a téměř každým chronickým onemocněním, zejména těmi, která jsou spojena se stárnutím, jako je kognitivní úpadek, diabetes 2. typu a mnoho dalších chronických chorob.^1,2

Vyšší věk je známým rizikovým faktorem pro závažný průběh onemocnění, komplikace a úmrtí z různých příčin, včetně virových infekcí. Nízké hladiny glutathionu činí buňky náchylnější k oxidačnímu poškození. Nízké hladiny glutathionu mohou také narušit činnost imunitního systému i ochranné bariéry v dýchacím a trávicím traktu.

Zdroje glutathionu

Potraviny s glutathionem

Strava může pomoci zvýšit hladiny glutathionu, ale pouze v omezené míře. Lidské tělo, především játr, vyprodukuje denně přibližně 8 000 až 10 000 mg glutathionu. Pro srovnání: zdravá strava bohatá na čerstvé ovoce a zeleninu poskytne asi 150 mg hotového glutathionu denně. Přestože je tento příjem malý, buňky se snaží glutathion udržet, takže kumulativní efekt vyššího příjmu ze stravy má jistě význam. Mezi potraviny obzvlášť bohaté na glutathion patří chřest, avokádo a vlašské ořechy.

Glutathionové doplňky stravy

Nejoblíbenější způsoby, jak zvýšit hladinu glutathionu pomocí doplňků, zahrnují užívání samotného glutathionu nebo N-acetylcysteinu. Dříve panovala ohledně glutathionu coby doplňku stravy určitá kontroverze, protože se předpokládalo, že se po perorálním podání nevstřebává. Často se cituje jedna starší studie, ve které jediná dávka 3 000 mg glutathionu nezvýšila jeho hladinu v krvi. Nyní však víme, že důvod byl jiný.⁷ Výzkumníci sledovali hladiny volného glutathionu, ale protože je pro tělo velmi cenný, rychle se váže na transportní proteiny, které jej přenášejí do buněk.⁸ Z tohoto důvodu se volný glutathion v krvi prakticky neobjevuje.   

Často kladené otázky o glutathionu

Jakou roli hraje glutathion v imunitním zdraví?

Glutathion je klíčový pro správnou funkci imunitního systému a výzkumy ukazují, že vyšší hladiny souvisejí s adekvátní odpovědí na virové infekce. Podporuje imunitní systém několika zásadními způsoby:

• Chrání imunitní buňky před poškozením a zároveň zvyšuje jejich schopnost bojovat proti virům. ^3-5
• Prokázal přímé účinky při blokování množení virů v různých fázích jejich životního cyklu. ^3-5

Je lepší užívat glutathion nebo NAC?

Volba mezi glutathionem a N-acetylcysteinem (NAC) závisí na vašich konkrétních cílech, protože oba nabízejí významné benefity. Někdy je jejich srovnání „jako hledat jehlu v kupce sena“, ale existují klíčové rozdíly v jejich působení. 

Výhody glutathionu:

• Jedná se o předem vytvořenou, aktivní látku. Při užívání glutathionu získává tělo kompletní, připravený „hlavní antioxidant“.

Výhody NAC (N-acetylcystein):

• Dodává klíčovou stavební látku, kterou tělo potřebuje k vlastní tvorbě glutathionu. NAC je formou aminokyseliny cysteinu, nezbytné pro syntézu glutathionu.
• Poskytuje cílenou podporu dýchacím cestám. NAC je obzvlášť prospěšný pro ochranu plic a gastrointestinálního traktu.
• Jedná se o silné mukolytikum, tedy látku ředící hlen. Díky tomu je vhodnější při potížích s hustým, lepivým hlenem u akutních i chronických plicních problémů.

Lze glutathion užívaný jako doplněk stravy vstřebat perorálně? 

Ano. I když to dříve bylo předmětem debat, nedávné klinické studie potvrdily, že glutathion může být při užívání jako doplněk stravy účinně vstřebán orálně. Starší studie tento efekt často přehlédly, protože nezměřily glutathion, který se v krvi váže na proteiny. Výzkum ukazuje následující:

• Průlomová studie z roku 2014 zjistila, že perorální suplementace významně zvýšila hladinu glutathionu vázaného na proteiny v krvi, což vysvětluje nedostatky předchozích studií o vstřebávání.
• Studie z Penn State z roku 2015 tento výsledek potvrdila: užívání 250–1 000 mg glutathionu denně po dobu šesti měsíců významně zvýšilo hladinu glutathionu v celé krvi, červených krvinkách a dokonce i v buňkách tváře.
• Studie na zvířatech z roku 2018 dále objasnila proces: glutathion se vstřebává ve střevě a transportuje se do jater a dalších částí těla k využití.

Jak dlouho trvá, než glutathion začíná působit?

Stejně jako u mnoha antioxidantů, glutathion začne téměř okamžitě chránit buňky před oxidačním poškozením.
Nicméně trvá jeden až dva týdny, než se tato ochrana projeví ve viditelných přínosech, například ve zlepšeném stavu antioxidantů v těle. U lidí, kteří již mají zvýšený oxidační stres nebo metabolické problémy (např. diabetes, metabolický syndrom), může trvat dva až tři měsíce nebo déle, než se projeví konzistentní zlepšení antioxidační ochrany.

Odkazy:

1. Forman HJ, Zhang H, Rinna A. Glutathione: overview of its protective roles, measurement, and biosynthesis. Mol. Aspects Med. 2009;30, 1−12. 
2. Dwivedi D, Megha K, Mishra R, Mandal PK. Glutathione in Brain: Overview of Its Conformations, Functions, Biochemical Characteristics, Quantitation and Potential Therapeutic Role in Brain Disorders. Neurochem Res. 2020;45(7):1461-1480.
3. Dröge W, Breitkreutz R. Glutathione and immune function. Proc Nutr Soc. 2000;59(4):595-600.
4. Fraternale A, Brundu S, Magnani M. Glutathione and glutathione derivatives in immunotherapy. Biol Chem. 2017;398(2):261-275.
5. Fraternale A, Paoletti MF, Casabianca A, et al. Antiviral and immunomodulatory properties of new pro-glutathione (GSH) molecules. Curr Med Chem. 2006;13(15):1749-1755.
6. Jones DP, Coates RJ, Flagg EW, et al. Glutathione in foods listed in the National Cancer Institutes Health Habits and History Food Frequency Questionnaire. Nutr Cancer 1995;17:57-75.
7. Witschi A, Reddy S, Stofer B, Lauterburg BH. The systemic availability of oral glutathione. Eur J Clin Pharmacol 1992;43(6):667-9.
8. Kovacs-Nolan J, Rupa P, Matsui T, et al. In vitro and ex vivo uptake of glutathione (GSH) across the intestinal epithelium and fate of oral GSH after in vivo supplementation. J Agric Food Chem. 2014;62(39):9499-9506.
9. Park EY, Shimura N, Konishi T, et al. Increase in the protein-bound form of glutathione in human blood after the oral administration of glutathione. J Agric Food Chem. 2014;62(26):6183-6189.
10. Richie JP Jr, Nichenametla S, Neidig W, et al. Randomized controlled trial of oral glutathione supplementation on body stores of glutathione. Eur J Nutr. 2015;54(2):251-263.
11. Yamada H, Ono S, Wada S, et al. Statuses of food-derived glutathione in intestine, blood, and liver of rat. NPJ Sci Food. 2018;2:3. Published 2018 Feb 6. doi:10.1038/s41538-018-0011-y.
12. Sacco R, Eggenhoffner R, Giacomelli L. Glutathione in the treatment of liver diseases: insights from clinical practice. Minerva Gastroenterol Dietol. 2016;62(4):316-324.
13. Kessoku T, Sumida Y, Imajo K, et al. Efficacy of Glutathione for the Treatment of Non-Alcoholic Fatty Liver Disease: An Open-Label, Multicenter, Prospective Study. J Hepatology 2016;64(2):S500.
14. Šalamon Š, Kramar B, Marolt TP, Poljšak B, Milisav I. Medical and Dietary Uses of N-Acetylcysteine. Antioxidants (Basel). 2019;8(5):111.
15. Pei Y, Liu H, Yang Y, et al. Biological Activities and Potential Oral Applications of N-Acetylcysteine: Progress and Prospects. Oxid Med Cell Longev. 2018;2018:2835787.
16. Elbini Dhouib I, Jallouli M, Annabi A, Gharbi N, Elfazaa S, Lasram MM. A minireview on N-acetylcysteine: An old drug with new approaches. Life Sci. 2016;151:359-363. doi:10.1016/j.lfs.2016.03.00.
17. Santus P, Corsico A, Solidoro P, Braido F, Di Marco F, Scichilone N. Oxidative stress and respiratory system: pharmacological and clinical reappraisal of N-acetylcysteine. COPD. 2014 Dec;11(6):705-1.
18. Stey C, Steurer J, Bachmann S, Medici TC, Tramer MR. The effect of oral N-acetylcysteine in chronic bronchitis: a quantitative systematic review. Eur Respir J 2000;16(2):253-62.
19. Grandjean EM, Berthet P, Ruffmann R, Leuenberger P. Efficacy of oral long-term N-acetylcysteine in chronic bronchopulmonary disease: a meta-analysis of published double-blind, placebo-controlled clinical trials. Clin Ther 2000;22(2):209-21.