Minerály jsou chemické sloučeniny nebo molekuly, které se vyskytují v přírodě. I když se často zmiňují společně s vitamíny, odlišují se od nich, jsou to anorganické látky, které hrají důležitou roli nejen v ekosystému Země, ale také v celkovém zdraví všech živých organismů, včetně rostlin, zvířat a lidí.
Minerály se označují jako makroprvky (hlavní minerály), pokud se jejich množství v těle pohybuje nad 5 gramů. Pokud je množství nižší než 5 gramů, hovoříme o stopových prvcích. Bez ohledu na množství jsou však všechny minerály zásadní pro správné fungování enzymů, bílkovin a buněk.
Železo tvoří pět procent zemské kůry, přesto je nedostatek železa nejčastějším minerálním deficitem na světě. Odhaduje se, že až každý třetí člověk má nízký obsah tohoto esenciálního minerálu. Ženy v plodném věku jsou nejvíce ohroženou skupinou. Muži mají obvykle v krvi celkem 4 gramy železa, zatímco ženy mají 3 gramy.
Železo je nejznámější pro svou roli při udržování normální hladiny červených krvinek (hemoglobinu). Když má člověk nedostatek železa, není schopen produkovat dostatek červených krvinek, což má za následek stav známý jako anémie. I když existují i jiné příčiny anémie, jako je nedostatek vitamínu B12 a kyseliny listové, nízká hladina železa je důvodem nejčastějším.
Železo se vyskytuje ve dvou formách: hemové železo, které pochází především ze živočišných zdrojů, a nehemové železo, které pochází z rostlinných zdrojů. Z masa tělo vstřebá přibližně 30 % hemového železa, zatímco z rostlin, ořechů a semen pouze asi 10 procent nehemového železa.
Doplňky železa by měly být užívány pouze v případě, že byl diagnostikován jeho nedostatek a potravinové zdroje nejsou dostatečné. Někteří lidé trpí hemochromatózou, což je stav způsobující nadbytek železa v těle. Pokud je nedostatek železa diagnostikován a suplementace doporučena, často se zároveň podává také vitamin C, který zvyšuje jeho vstřebávání.
Hořčík je enzymový „spolufaktor“, který se podílí na více než 350 chemických reakcích v lidském těle, a je tedy naprosto nezbytný. Průměrný člověk má v těle asi 25 gramů hořčíku. Z toho přibližně 1 % se nachází v krevním séru a červených krvinkách, zatímco 90 % sérového hořčíku je uloženo v kostech a svalech. Nízká hladina hořčíku v krvi může ukazovat na nedostatek, ale pozor, běžné krevní testy mohou vyjít dobře i při skutečném nedostatku. Odhaduje se, že až 75 % světové populace přijímá nedostatečné množství hořčíku pro optimální zdraví.
Dostatečný příjem potravin bohatých na hořčík, zejména zelené listové zeleniny, je důležitý, ale často samotná strava nestačí. V takovém případě je vhodné doplnit hořčík pomocí doplňků stravy.
Některé léky zvyšují riziko nedostatku hořčíku. Mezi tyto léky patří léky na snížení žaludeční kyseliny (tj. omeprazol, pantoprazol, ranitidin) a diuretika (tj. furosemid, triamteren, hydrochlorothiazid).
Ideální je přijímat hořčík přirozeně ze stravy, ale to často nestačí ani u lidí s pestrým a zdravým jídelníčkem. Hořčík je dostupný ve formě prášku, tablet nebo kapslí. Chelátová forma hořčíku (jako je citrát hořečnatý, glycinát hořečnatý, malát hořečnatý nebo threonát hořečnatý) je ideální pro optimální vstřebávání a účinnost. Forma s oxidem hořečnatým je také přijatelná, ale u některých lidí může způsobovat trávicí potíže, jako je řídká stolice. Užívejte dle pokynů na obalu. Osoby s pokročilým onemocněním ledvin by se měly před užíváním poradit se svým lékařem.
Vápník je jedním z nejběžnějších minerálů v těle a na Zemi. Tvoří až dvě procenta naší tělesné hmotnosti a odhaduje se, že 99 procent vápníku v našem těle se nachází v kostech, zatímco jedno procento cirkuluje v krvi a je přítomno v buňkách.
Vápník je zodpovědný za zdraví kostí a svalů, včetně srdečních stahů. Při nedostatečném příjmu vápníku ve stravě může dojít ke zdravotním komplikacím. Při konzumaci potravou jsou vápník a hořčík obvykle v rovnováze. Při užívání doplňků je vhodné vápník doplnit také o hořčík. Kromě toho je pro vstřebávání vápníku potřeba dostatek vitaminu D .
Pokud strava neobsahuje dostatek vápníku, je možné jej doplnit formou doplňků – běžná dávka je 500–1000 mg denně. Uhličitan vápenatý vyžaduje pro vstřebání dostatek žaludeční kyseliny, proto je nejlepší užívat jej s jídlem. Ti, kteří užívají léky na snížení žaludeční kyselosti, by měli volit citrát vápenatý. Mezi další přijatelné formy patří korálový vápník, glukonát vápenatý nebo laktát vápenatý. Mnozí volí kombinované doplňky s vápníkem a hořčíkem, případně vápník–hořčík–zinek.
Odhaduje se, že každý třetí člověk na světě má nedostatečný příjem jódu. Jód je nezbytný pro tvorbu hormonů štítné žlázy a správné fungování energetického metabolismu. Lidé trpící níže uvedenými příznaky nebo s onemocněním štítné žlázy by se měli poradit s lékařem o vyšetření hladiny jódu v moči. Za normální se považuje hladina vyšší než 100 mcg/l.
Při nedostatku jódu může dojít ke zvětšení štítné žlázy (tzv. struma) nebo k tvorbě uzlíků na štítné žláze.
Nízké hladiny jódu bývají spojeny s únavou, sníženou tělesnou teplotou a nižší inteligencí (až o 13,5 bodu na standardizovaném IQ testu). Závažný nedostatek jódu u plodu a v raném dětství může vést k mentálnímu postižení.
Nedostatek jódu je běžný v Africe a jižní Asii, přičemž až 50 % obyvatel Evropy má podle studie zveřejněné v Endocrine Reviews mírný nedostatek.
Studie z roku 2018 publikovaná v časopise Nutrients zjistila, že až 55 % těhotných žen v Norsku má ve stravě nedostatečný příjem jódu. Podle Australské nadace pro štítnou žlázu "je více než 50 % dětí a těhotných nebo kojících žen v Austrálii postiženo nedostatkem jódu."
Studie z roku 2011 zveřejněná v časopise Thyroid ukázala, že téměř 10 % obyvatel USA trpí středním až těžkým nedostatkem jódu. Odhaduje se, že dalších 5–10 % Američanů má mírný nedostatek — jinými slovy, každý pátý Američan může být nedostatkem jódu ohrožen.
Obyvatelé Japonska mají naopak vysoký příjem jódu, což je způsobeno pravidelnou konzumací mořských řas, jako jsou wakame (undaria), nori (porphyra) a kombu (laminaria).
Pokud strava neobsahuje dostatek jódu, doporučuje se kvalitní multivitamin, s obsahem alespoň 150 mcg jódu. Někteří lidé užívají doplňky s mořskou řasou kelp pro zajištění optimálního příjmu. Evropská unie stanovila horní hranici příjmu jódu z doplňků na 600 mcg denně.
Podle Světové zdravotnické organizace může být až 20 % světové populace ohroženo nedostatkem zinku. U malých dětí může nedostatek zpomalit růst a oslabit imunitní systém, což ztěžuje boj s bakteriemi a viry. Nejvíce jsou ohroženy děti v jižní Asii, Africe a západním Pacifiku. Naopak v Severní Americe a Evropě je větší riziko nedostatku u starších lidí než u dětí.
Doporučený denní příjem zinku se pohybuje od 2 do 13 mg podle věku – nejvyšší potřebu mají kojící ženy, nejnižší kojenci. Většina kvalitních multivitaminů zinek obsahuje. Existují také kombinované doplňky vápníku, hořčíku a zinku, které podporují zdraví kostí. Někteří však potřebují další zinek navíc a užívají samostatný doplněk. Zinkové pastilky se často užívají během nachlazení či chřipky k prevenci infekcí horních cest dýchacích.
Odkazy:
VYLOUČENÍ ODPOVĚDNOSTI: Tento blog není určen ke stanovení diagnózy...
Tento blog není určen ke stanovení diagnózy, poskytování léčby nebo lékařského poradenství. Zobrazit více. Obsah poskytovaný v tomto blogu má pouze informativní charakter. Ohledně jakékoli lékařské nebo zdravotní diagnózy nebo možností ošetření se poraďte s lékařem nebo jiným zdravotnickým pracovníkem. Informace na tomto blogu by neměly být považovány za náhradu rady zdravotnického pracovníka. Tvrzení o konkrétních produktech uvedená na tomto blogu nejsou schválena pro diagnostiku, léčbu, vyléčení nebo prevenci onemocnění.
Obsah
